10 mýtů o psychologii

O psychologii panuje spoustu mýtů, často i mezi velmi vzdělanými lidmi z jiných oborů. Pojďme se podívat na 10 častých mýtů o psychologii.

Používáme pouze 10 % mozku

Možná jste tuto větu už několikrát slyšeli, ale ve skutečnosti nepoužíváme jen 10 %. Náš mozek neustále pracuje a neustále spotřebovává energii, aby nás udržel v chodu. Například naše vnímání, emoce, pohyby a další chování jsou do značné míry závislé na několika částech mozku.

OCD znamená dokonalost a pečlivost

Takto jsou obvykle lidé s obsedantně kompulzivní poruchou zobrazováni ve filmech a médiích. Dávají vše do určitého pořádku a udržují čistotu. Ve skutečnosti se u nich spíše objevují nežádoucí myšlenky, opakované činnosti a rituály.

Léky vše napraví

Díky mnoha objevům, které stojí za možnými řešeními duševních onemocnění, není pochyb o tom, že medicína má pro psychiatrii významný přínos. Nicméně jedno řešení se nehodí pro všechny. Některým klientům mohou léky pomoci, zatímco některým ne. Existují i jiné způsoby zlepšení, jako je nebo i prosté cvičení a úprava stravy, které mohou zlepšit život člověka lépe než psychofarmaka.

není věda

Vzhledem k tomu, že studium lidského chování a interakcí patří do oblasti psychologie, mohou mít někteří podezření, že to vlastně není věda. Většina médií zobrazuje psychologii jako poradenství a psychoterapii, ale to není vše. Ve skutečnosti psychologie zahrnuje výzkum, teorie a principy stejně jako každá jiná věda.

Psychologové jsou terapeuti

Přestože psychologie zkoumá naši mysl, psychologové se nutně nestávají terapeuty. Podobně jako v předchozím bodě mohou ti, kdo studují psychologii, vykonávat široké spektrum profesí od psychologie práce, psychodiagnostiky nebo právě psychoterapie, ale psychologie není jen o terapii. Mezi obory psychologie patří například odlišné podobory vývojové psychologie, inženýrské psychologie, kognitivní vědy a mnoho dalších.

Neexistuje žádné měření v psychologii

Měřit něčí emoce nebo chování při provádění studie se může stát náročné, ale psychologové mají své vlastní způsoby, jak zachovat integritu akademických prací. “Jak měříte štěstí?” možná se ptáte . Jedním z nich je použití škál, jako je Beckův inventář deprese z dotazníku pro sebehodnocení a přísné hodnocení shody mezi vyskolenými pozorovateli.

Leváci a praváci mají jiné myšlení

Setkali jste se s některým z těchto “testů”, který se objevil při procházení internetu? Souhlasíte s jejich výsledky? Myšlenka, že jsme buď leváci, nebo praváci, není zcela pravdivá. Obě naše hemisféry pracují současně při vnímání, řeči atd. Přestože se naše mozky od sebe liší, není možné, aby byl jeden člověk omezen pouze na levý nebo pravý mozek.

Fáze zármutku a truchlení

Možná jsme o nich už slyšeli. Popření, hněv, smlouvání, deprese a přijetí. Někteří mohou do těchto stadií zahrnout také šok a zkoušku. Každý z nás se však se smutkem vyrovnává jinak a nemusí nutně projít všemi těmito mechanismy. Při truchlení samozřejmě pociťujeme smutek a obtíže, ale je normální, pokud neprožíváme všechna stadia.

Být ve stresu je úzkost

Mnozí z nás cítí nervozitu, když se blíží prezentace nebo zkouška. Většinou mají lidé tendenci tento pojem nadužívat. Úzkost je klasifikována jako závažnější stav než jen krátkodobý pocit stresu nebo nervozity. Může narušit každodenní úkoly člověka, jako je doprava a sociální interakce.

Deprese se rovná smutku

V průběhu života zažíváme vzestupy a pády. Pocit smutku je dočasný a obvykle netrvá příliš dlouho. Na druhou stranu deprese zahrnuje opakované navracení se člověka k nešťastnému zážitku. Tento zvyk může po delší době přeměnit smutek na jinou úroveň, kdy přejde do deprese.

📚 Zdroje

APA. Understanding psychotherapy and how it works. Dostupné z: https://www.apa.org/topics/psychotherapy/understanding
NIMH. Psychotherapies. Dostupné z: https://www.nimh.nih.gov/health/topics/psychotherapies