4 hlavní důvody násilného jednání
4 hlavní důvody násilného jednání
Na otázku, proč lidé ubližují jiným lidem není snadné odpovědět, protože existuje mnoho důvodů, proč dělají to, co dělají. Stejně jako kdokoli jiný jsou i násilníci a manipulátoři složité bytosti s vlastními myšlenkovými procesy a vzorci.
Pokud jde o násilí, nemusí nutně existovat jeden konkrétní důvod, ale více důvodů, které se v průběhu času všechny skládají a nakonec se projeví násilným chováním. I když v některých případech lze zneužívání většinou přičíst tomu, že se agresor chce nějakým způsobem chránit nebo že chce manipulovat, protože reakce oběti je pro něj palivem.
Trauma a naučené chování
Už jste někdy slyšeli frázi „Ublížení lidé ubližují“ Tato věta odkazuje na skutečnost, že lidé, kterým ublížili jiní, se s největší pravděpodobností sami obrátí k ubližování jiným lidem. Důvody jsou především tři.
Prvním důvodem je, že se od násilníka naučí, jak se takovým způsobem chovat.
Někteří násilníci se naučili týrat od svých rodičů, jejich raná historie spočívala v tom, že sami byli týráni anebo viděli, jak jsou týráni jiní (jeden rodič týral druhého nebo ubližoval jejich sourozenci sourozence atd.). V důsledku toho je pro tyto lidi násilí běžným životním stavem.
Druhým důvodem je, že je to jediná věc, kterou znají.
Tito lidé si internalizovali určitou vztahovou dynamiku, a to komplementární role „násilníka“ a „oběti“. Z vlastní zkušenosti z dětství znají a plně chápou hrůzu z toho, že jsou bezmocnou obětí.
Třetím důvodem, proč si traumatizovaní lidé volí roli násilníka, je to, že už nechtějí být bezmocní.
Když si mohou vybrat mezi rolí nekontrolovatelné oběti a rolí nekontrolovatelného násilníka, často přednost roli násilníka, tím, že se rozhodnou být agresorem a násilníkem, mohou získat první pocit, že mají kontrolu nad svým osudem a nejsou vydáni na milost a nemilost druhým. To, že při tom ubližují druhým, může zůstat nezaregistrováno nebo se objevit jen jako matná součást jejich osobnosti.
Duševní onemocnění a nedostatek empatie
Všimli jste si, že někteří lidé trpící duševními chorobami bývají agresivnější? Duševní onemocnění může být také důvodem, proč někteří lidé týrají druhé. Například lidé s problémy se zvládáním hněvu nebo s kontrolou impulzů mají tendenci vybuchnout kvůli každé maličkosti, protože nedokážou ovládnout své emoce.
Existují také lidé, kteří skutečně cítí jen velmi malou nebo žádnou empatii, například sociopati, narcisté a psychopati. Tito lidé ubližují druhým, protože vidí ostatní jako objekty, a ne jako lidské bytosti, které mají svá práva a pocity. Nedokážou se vcítit do druhých lidí a je jim jedno, jestli vám ublíží, pokud z vás dostanou to, co chtějí.
Vychází z touhy získat a udržet si moc a kontrolu nad intimním partnerem (členem rodiny, přítelem atd.), násilníci věří, že mají právo kontrolovat a omezovat život svého partnera, často buď proto, že věří, že jejich vlastní pocity a potřeby by měly být ve vztahu prioritou, nebo proto, že je baví uplatňovat moc, kterou jim takové zneužívání dává. Mohou zneužívat kvůli výhodám, které jim z toho plynou, například sexuální nebo finanční uspokojení nebo prosté lákadlo moci nad životy druhých lidí. Násilníci, kteří takto zacházejí s lidmi (jako s věcmi), jsou velmi pravděpodobně psychicky nemocní a občas také fyzicky.
Zraněné city
Byli jste někdy tak zranění, smutní nebo rozzlobení, že jste přemýšleli o tom, že ublížíte tomu, kdo vám ublížil? Je normální, že když nám někdo ublíží, přemýšlíme o odplatě, ale málokdo z nás to dotáhne do konce, protože máme empatii a víme, jak zvládat své pocity.
U některých lidí tomu tak ale není. Kvůli přehnané péči rodičů nebo opatrovníků se někteří lidé nikdy nenaučí nechat si ublížit a vypořádat se s city pozitivním způsobem. Místo toho, když se rozzlobí nebo naštvou, protože jejich city jsou zraněny, mohou skončit nebo se uchýlit k nějakému druhu agrese.
Umět si nechat zranit city, aniž byste se mstili, je důležitá vztahová dovednost, bohužel existují i lidé, kteří trpí podobným problémem – neumějí pracovat se svými pocity. Studie amerických vědců dovozují, že mnoho mužů si tuto dovednost nikdy dosatečně nerozvine. Většina chlapců se brzy naučí, že když jim někdo ublíží nebo je uvede do rozpaků, je třeba mu to vrátit. Když tě někdo zraní, nedávej to najevo. Neplačte. Netvař se vyděšeně, smutně nebo úzkostně.
To je problém zejména ve vztazích, kde zranitelnost a komunikace jsou dva klíčové faktory, které přispívají k blízkosti a intimitě páru. Pokud nedokážete vyjádřit své pocity nebo potřeby, intimity dosáhnete jen těžko.
Když nedokážete ovládat své pocity nebo nevíte, co s nimi, může to vést k fyzickému, psychickému nebo emocionálnímu týrání.
Umět tolerovat zranění, aniž byste druhého trestali, je jednou z nejdůležitějších dovedností pro partnerský vztah, protože váš partner nevyhnutelně zraní vaše city nebo vás zklame.
Nedostatek odpovědnosti za vlastní jednání
V některých případech, kdy rodiče své děti za každou cenu chránili, rozmazlovali je nebo je zneužívali, se u dětí může vyvinout pocit oprávněnosti a nedostatek odpovědnosti.
Jejich pocit nároku pramení z toho, že vždy dostávaly, co chtěly, a nikdy jim nebylo řečeno ne. Nebo pocit, že jim svět něco dluží kvůli zneužívání, kterému byly vystaveny. S tímto nárokem se vytváří nedostatek odpovědnosti za vlastní jednání.
Ke zneužívání dochází v kontextu světa, který říká, že je v pořádku ubližovat druhým, když je nám ubližováno, násilničtí partneři se chovají do určité míry násilným způsobem, protože mohou.
V tomto případě se násilníci domnívají, že mají právo ubližovat.
V případě jakéhokoli zneužívajícího vztahu nebo osoby vám doporučujeme vyhledat pomoc a postarat se o svou fyzickou, duševní a emocionální pohodu.
