5 znaků dysfunkční rodinné dynamiky
5 znaků dysfunkční rodinné dynamiky
Přejete si často, abyste byli součástí jiné rodiny? Bohužel ne všechny rodiny jsou idylické jako ty, které vidíme ve filmech. Někdy může být rodinný domov naplněn napětím a hněvem namísto vřelosti a lásky. Ačkoli každá rodina má své problémy, ve zdravém domově lze tyto problémy překonat. Pokud je však v rodině dysfunkční dynamika, každý nový den přináší jiné problémy.
Existuje mnoho znaků dysfunkční rodiny a zde jsou některé nejzřetelnější.
Strach
Snažili jste se někdy před rodiči něco skrýt? Možná špatnou známku nebo rozbitou vázu? Pokud ano, čeho jste se báli? Výtky nebo trestu?
Když se děti se naučí bát se svých rodičů i za tak obyčejné věci, mají pocit, že musí všechno dělat perfektně, což je velmi stresuje. Někdy je strach tak velký, že když se dostanou do nějakého problému, dokonce utíkají z domova, protože se bojí reakce rodičů.
Spoluzávislost
Spoluzávislý rodič se nezdravě zabývá svými dětmi nebo dítětem, a to natolik, že díky své náklonnosti nadměrně kontroluje život svých dětí. Mohou mít pocit, že jejich štěstí a stabilita závisí na jejich dětech nebo že jejich děti jsou zodpovědné za jejich zdraví a celkovou pohodu.
Takový rodič se příliš angažuje v životě svého dítěte, a to více, než vyžaduje zdravá výchova. Přehnaně se o své děti starají, a to i o věci, které by dělat neměli, aby nechali své děti vyrůst – jako je například úklid jejich pokojů, i když jsou již v pubertě. Považují své děti za své jediné přátele a téměř nikdy se nestýkají s jinými lidmi. Také mohou používat výčitky svědomí a gaslighting, aby své děti zmanipulovali k tomu, co chtějí, aby dělaly.
Tento typ chování může negativně ovlivnit osobnost a identitu jejich dětí, a protože děti vnímají své rodiče jako vzor a učí se o světě na základě chování svých rodičů, stávají se na svých rodičích také závislé, čímž se jejich vztah stává ještě nezdravějším.
Zanedbávání
Zanedbávání je dalším častým znakem toho, že rodinná dynamika není nejzdravější. Je to také druh týrání, i když se liší od jiných druhů, jako je fyzické týrání.
Rodiče z dysfunkční rodiny se často o své děti nestarají tak, jak by měli, jinými slovy zanedbávají péči o své děti. Nedohlížejí na hygienu svých dětí, například na praní jejich oblečení, na to, aby se sprchovaly, nebo na to, aby měly čisté a učesané vlasy. Nepomáhají svým dětem s domácími úkoly a obvykle ani nevědí, co jejich děti dělají ve škole (nebo zda vůbec do školy pravidelně chodí). Někdy to může zajít tak daleko, že si ani nevšimnou, jestli jejich děti jedly. Toto zanedbávání může mít negativní dopad na duševní, a dokonce i fyzické zdraví jejich dětí, což je pro jejich vývoj nebezpečné.
Mlčení
V dysfunkčních rodinách komunikace neprobíhá příliš často. Každý člen rodiny může být uzavřen ve svém pokoji (samozřejmě kromě případů, kdy se hádají) a dělat si své vlastní věci. Tito členové se navzájem neotevírají, nežádají o radu, neříkají si o svém dni nebo o něčem, z čeho se těší.
Navíc se může stát i mlčení. Je to pro ně způsob, jak řešit konflikty, ale mohou ho použít i jako trest. To může být obzvláště škodlivé, pokud rodiče používají tiché zacházení jako formu disciplíny pro své děti.
A pokud se někdo pokusí toto mlčení prolomit upřímností a otevřeností, ostatní členové mohou reagovat tím, že ho za vyjádření jeho pocitů poníží, takže mlčení pokračuje.
Izolace
A konečně, dysfunkční rodiny mají tendenci držet se v ústraní a nikoho do svého života nepouštět. Mohou to být ostatní členové rodiny, přátelé nebo sousedé… Udržují si odstup, aby tajemství nezdravé rodinné dynamiky zůstalo v jejich domě.
Rodiče mohou svým dětem říkat, že ostatní lidé jsou špatní a že by se od nich měly držet dál, nebo si vymýšlet, proč je nikdo nenavštěvuje. To jim velmi ztěžuje přijímání jakékoli pomoci, protože jejich problémy nejsou pro ostatní viditelné, a odstup, který si mezi sebou všichni vytvářejí, způsobuje, že je mnohem méně pravděpodobné, že by o pomoc nebo radu vůbec požádaly.
Vykazuje vaše rodina některé z těchto příznaků? Pokud tomu tak je, je důležité, abyste se o sebe postarali, jak nejlépe to vzhledem k okolnostem jde. Pokud se to příliš vymkne kontrole, možná byste mohli uvažovat o návštěvě psychoterapeuta, který by vám pomohl zvládat každodenní život. A samozřejmě vězte, že v takovém prostředí nebudete muset žít věčně a jednou budete mít vlastní rodinu a dostanete šanci zažít šťastný a milující domov, přesto se i v takovém prostředí mohou vracet vzorce z původní dysfunkční rodiny.
