6 poznávacích znamení syndromu vyhoření

Tvrdě pracujete, ale nezdá se, že byste dosáhli svých cílů

Pokud pracujete stále déle a déle, a přesto nemáte pocit, že jste v kontaktu se svými cíli, můžete být na pokraji vyhoření.

Vyhoření způsobuje, že se cítíte odloučeni od svých úkolů. Možná jedete jen na autopilota, odvádíte práci, ale necítíte smysl toho, co děláte. Když k tomu začne docházet, možná budete muset na chvíli ustoupit a zhodnotit své cíle. Je to, na čem pracujete, naplněním něčeho, co skutečně chcete, nebo je to očekávání někoho jiného vůči vám? Můžete situaci nějak změnit, nebo ji musíte obejít?

Odtud se můžete sami rozhodnout, zda cesta, kterou se ubíráte, skutečně stojí za to. Nikdy není pozdě změnit směr, když chcete.

Nemáte chuť stýkat se s přáteli

Zjistili jste, že se vyhýbáte jakýmkoli kontaktům s lidmi, dokonce i s těmi, se kterými jste si kdysi byli blízcí?

Je snadné zapomenout, jaké to je žít život, když jste uvízli sami s nekonečnou hromadou úkolů. Možná jste tak zahlceni svými povinnostmi, že je těžké najít si čas na zábavu s přáteli. A když už si čas na jejich setkání najdete, můžete se nakonec cítit podráždění, protože byste „raději byli produktivní a pracovali“.

Přestože vyhoření může být zdrojem vyhýbavých tendencí, na vině může být i mnoho dalších stavů. Nejlepší je promluvit si s terapeutem, abyste skutečně pochopili základní motivace svého jednání.

Prokrastinace se stala vaší druhou přirozeností

Často odkládáte úkoly na později, protože se vám zdají nekonečné? Když se setkáte s velikostí všech úkolů, které je třeba udělat, může být skličující začít. Může se stát, že budete věci odkládat až na poslední chvíli, což vás nakonec donutí zrychlit a ztroskotat.

Pokud jste někdy přemýšleli, proč vždy skončíte v této smyčce, zde je možné vysvětlení. Prokrastinace pramení z pocitu perfekcionismu, kdy chcete všechno udělat co nejlépe. V důsledku toho můžete odkládat skutečnou práci a trávit více času přemýšlením nad projektem než jeho skutečným dokončením.

Pokud se přistihnete, že věci odkládáte více než obvykle, zkuste si úkoly rozdělit na menší a lépe zvládnutelné části. Tímto způsobem se nebudete zahlcovat většími cíli, ale přesto na nich budete postupně pracovat.

Cítíte se nejistí ohledně svých schopností

Stává se vám, že pochybujete o svých schopnostech a nakonec se srovnáváte s ostatními lidmi?

Možná zažíváte častou příčinu vyhoření. Když máte na talíři spoustu věcí, může být obtížné efektivně stanovit priority. To může způsobit, že děláte chyby a cítíte se nespokojeni se svou prací a nakonec i se svými schopnostmi.

Je snadné se nechat unést viděním talentů jiných lidí a zapomenout na své vlastní, zejména pokud pracujete ve vysoce konkurenčním oboru. V takovém případě se zkuste při práci na dosažení svých cílů zaměřit na své vlastní silné stránky.

Necítíte při své práci pocit úspěchu

Neznamená pro vás uznání za vaše úsilí téměř nic? Vyhoření často souvisí s nezájmem o vaši současnou situaci. Může se stát, že vás výsledky vašich projektů nezajímají a místo toho jste rádi, že jsou vyřízeny.

Učitel vás například může pochválit za váš výkon v univerzitním kurzu. Pokud jste se však tomuto oboru vůbec nechtěli věnovat nebo pokud vás práce nezajímala a nebyla v souladu s vašimi osobními motivacemi, nebudete z jeho slov cítit žádný pocit zadostiučinění.

Máte pocit, že vaše situace je beznadějná

Máte pocit, že ze situace, ve které se nacházíte, není východisko? Lidé, kteří jsou vyhořelí, často nemohou najít žádný pocit hrdosti na svou práci. Jako by jejich citová studna vyschla, což způsobuje, že jsou příliš demotivovaní na to, aby dělali cokoli, co by je posunulo správným směrem.

Může být těžké se nad to povznést, ale vězte, že v tom nejste sami. Obraťte se o pomoc na přítele nebo někoho blízkého a zvažte rozhovor s psychoterapeutem, pokud se vám zdá, že se s tím nedokážete vyrovnat sami.

Závěr

Máte vztah k některému z výše uvedených znaků? Nezapomeňte si občas udělat čas sami na sebe. Je důležité chodit ven a stýkat se s přáteli, užívat si aktivit, které vás baví, a občas si odpočinout. Nejsme přece stavěni na to, abychom žili jako stroje. Pokud máte omezený počet hodin denně, můžete vždy začít s jednoduchými věcmi, jako je každodenní procházka nebo trávení času s přáteli či blízkými. Pokud jsou vaše problémy vážnější, neváhejte vyhledat odbornou pomoc psychologa.