Co je PCA terapie?
Co je PCA terapie?
PCA terapie neboli terapie zaměřená na člověka, někdy též označována jako rogeriánská psychoterapie podle svého zakladatele Carla R. Rogerse, patří jeden z nejúspěšnějších psychoterapeutických směrů.
Carl Rogers považoval za základní motivační sílu člověka jeho tendenci k aktualizaci, tj. tendenci k naplnění veškerých možností člověka jako svébytného organismu. Je to tedy klient a ne psychoterapeut, kdo stojí v centru dění.
Psychoterapie zaměřená na člověka je charakteristická nedirektivním zaměřením na klienta, což je oproti jiným psychoterapeutickým směrům značná inovace. Tato terapeutická metoda vychází z předpokladu, že každý člověk je schopný se změnit a že je to právě jedinec sám, který je přesně tou osobou, která nejlépe ví, co je pro ni dobré. Klient je odborník na svůj vlastní život a tím pádem ví, jakým směrem se má změna ubírat. Klient je v rámci terapie vybízený k aktivitě a k analýze problému, se kterým do terapie přichází, zatímco terapeut s klientem rezonuje a podporuje klienta v jeho vlastní aktivitě a přemýšlení.
PCA terapie se tak značně liší od jiných terapeutických přístupů, např. zcela zjevně od psychoanalytické terapie, při které analyzuje psychoterapeut klientovu minulost a vyslovuje nad ní závěry, zatímco klient se nachází v zásadě v pasivní roli.
Bezpodmínečné přijetí
Psychoterapie zaměřená na člověka přichází s revoluční myšlenkou, kterou, je nepodmíněné pozitivní přijetí. Tvrdí, že budou lidé zcela jistě lépe fungovat ve chvíli, kdy se jim v jejich dětství a během výchovy dostává bezpodmínečného přijetí. Tedy, pokud lidé od mala cítí, že je jejich rodiče a další lidé v jejich okolí oceňují pozitivně i tehdy, pokud nejsou jejich postoje, chování a pocity zcela ideální. Bezpodmínečné přijetí se pak snaží psychoterapeut nahradit také v rámci psychoterapeutických sezení vytvořit takové podmínky, aby se klient nebál mluvit o svých problémech, i obavách přicházejících v souvislosti s jejich řešením.
Role terapeuta v PCA psychoterapii
Na rozdíl od jiných terapeutických směrů psychoterapeut nepoužívá techniky. Pro srovnání se nabízí kognitivně behaviorální terapie, která prostřednictvím praktických nácviků dokáže potlačit symptomy psychických obtíží. V PCA psychoterapeut pracuje s ozdravnou tendencí v člověku samotném, vychází z absolutního přijetí klienta, podporuje jeho autenticitu a vyjadřuje mu maximální možnou míru empatie. Tento rozdíl je patrný při srovnání např. se systemickou terapií anebo klasickou psychoanalýzou, kde je naopak psychoterapeut tradičně chladný. PCA terapeut se po dobu terapie snaží být autentický, vnímavý a otevřený nejen k sobě, ale i k druhému člověku. Při PCA terapii by nemělo docházet k tomu, že se psychoterapeut nachází za maskou experta. Terapeut zcela respektuje to, jakým způsobem i tempem si klient přeje v terapii postupovat. Terapeut podporuje klienta k vyjádření vlastních pocitů, k jeho spontaneitě, k blízkým vztahům s lidmi a ke vzájemné spolupráci.
Výsledky terapeutického působení
PCA terapie je účinná u většiny psychických onemocnění, ale i drobnějších potíží. Zejména pomáhá klientům s nízkým sebevědomím, se zkresleným vnímáním sebe sama a sebepojetím. Za vhodné podpory klienta terapeutem, který mu pomáhá k vyššímu sebeurčení a autonomii klienta Prokazatelné jsou rovněž změny v osobnosti klienta, směrem, který klient žádá a pro který je klient pevně rozhodnut.
