Fritz Perls (1893-1970)

Profesní život

Friedrich (Fritz) Perls se narodil v roce 1893 v Berlíně. Proti vůli své rodiny sloužil Perls v armádě během první světové války. Po válce Perls vystudoval medicínu a začal léčit vojáky s poraněním mozku. Jako teenagera ho přitahovalo dílo Sigmunda Freuda a jeho zkušenosti s léčbou pacientů ho dále táhly směrem k freudovské psychoanalýze. Studoval na berlínském psychoanalytickém institutu a ve Vídni.

V roce 1930 se Perls oženil s Lore Posnerovou, později známou jako Laura Perlsová; manželé měli dvě děti a v roce 1933 uprchli před Hitlerovým režimem do Johannesburgu v Jihoafrické republice. Tam Perls založil vzdělávací institut, který sloužil psychoanalytické komunitě. Během druhé světové války Perls opět vstoupil do armády a stal se psychiatrem jihoafrické armády.

V roce 1946 se Perlsova rodina přestěhovala do New Yorku, kde Perls krátce spolupracoval s Wilhelmem Reichem a Karen Horneyovou. Perls se nakonec usadil na Manhattanu a začal spolupracovat s intelektuálem Paulem Goodmanem. V roce 1951 ve spolupráci s Ralphem Hefferlinem vydali Goodman a Perls knihu Gestalt terapie: Gestalt Therapy: Excitement and Growth in Human Personality (Vzrušení a růst v lidské osobnosti), založenou převážně na Perlových vlastních výzkumech a klinických poznámkách. Krátce po jejím vydání v roce 1951 založili Perlsovi Newyorský institut pro Gestalt terapii a začali vést školení ze svého bytu na Manhattanu. Perls začal sdílet své teorie s celou Severní Amerikou a začal hojně cestovat a vést semináře a školení.

Později se Perls přestěhoval do Kalifornie a v roce 1964 se stal členem Esalenova institutu, kde pořádal semináře a pokračoval v praxi a rozvoji Gestalt terapie. V roce 1969 se Perls přestěhoval na kanadský ostrov Vancouver, kde založil komunitu pro výcvik terapeutů. Následujícího roku zemřel v Chicagu.

Přínos pro psychologii

Gestalt terapie, kterou vyvinuli Fritz a Laura Perlsovi, odvozuje mnoho svých teorií z Gestalt psychologie, ačkoli přístup k terapii Gestalt psychologii zcela neodráží. Gestalt psychologie zdůrazňuje, že mozek je samoorganizující se, holistický celek, který je větší než součet jeho částí, zatímco Gestalt terapie klade důraz na přítomný okamžik a osobní odpovědnost. Gestalt terapie zahrnuje také aspekty freudovské a reichovské psychologie.

Gestalt terapie je považována za humanistickou a existenciální psychoterapii, klade důraz na přítomný okamžik. Využívá kognitivního vhledu do aktuálních prožitků a klade důraz na všímavost, čímž klienta povzbuzuje ke zkoumání tvořivosti, aby dosáhl spokojenosti v oblastech života, které by jinak mohly být zablokované. Základem tohoto přístupu k terapii je klientovo vlastní uvědomování si chování, emocí, pocitů, vnímání a vjemů.

Gestalt terapie se zaměřuje na vztahy – vztahy ke světu, k druhým lidem a k sobě samému. Mezi klíčové součásti tohoto přístupu patří:

• Silný důraz na vztah mezi psychoterapeutem a klientem jako na léčebný nástroj. Psychoterapeut neříká klientovi, co má dělat, ani nevystupuje jako vedoucí terapie. Místo toho terapeuti zdůrazňují učební sílu dialogu, přičemž terapeut i klient usilují o zvýšení autenticity.

• Vyvažování dat a subjektivního prožívání. Spíše než upřednostňování jednoho zdroje informací před druhým terapeuti zdůrazňují užitečnost všech typů informací, což se někdy nazývá fenomenologické uvědomování.

• Člověk je víc než jen součet svých zkušeností. Stejně jako teorie, podle níž je pojmenována, i Gestalt terapie vnímá klienta jako něco víc než jen soubor zkušeností nebo symptomů a přistupuje ke klientovi jako k dynamickému organismu, který se neustále mění a vyvíjí. Psychoterapeuti vycházejí z existenciálních teorií a nahlížejí na klienta jako na člověka, který neustále reaguje na nové okolnosti a vyvíjí svůj repertoár chování.