Individuální anebo párová psychoterapie
Jaké jsou rozdíly mezi individuální a párovou psychoterapií?
V rámci psychologické péče v České republice existuje široké spektrum služeb. Základní rozlišení služeb je podle počtu osob, které se psychoterapie účastní. Vztahové problémy lze řešit individuální i párovou formou.
Individuální psychoterapie
Mezi nejčastější způsoby vedení psychoterapie, spojené již se jménem Sigmunda Freuda, patří individuální vedení psychoterapie. Klient navštěvuje psychoterapeuta za účelem práce na svém konkrétním problémy, který však může pocházet i mimo jeho kontrolu. Časté jsou návštěvy z důvodu nepohody v klientově životě, může se jednat o strach, frustraci, úzkost nebo depresi. Časté jsou také problémy s přizpůsobením se konkrétní životní situaci anebo vyrovnání se s krizovou událostí.
Klient si zpravidla uvědomuje, že se jeho duševní pohoda mění v souvislosti s tím, co prožívá. Často však nedokáže s využitím vlastních zdrojů mobilizovat a zacílit své vnitřní zdroje, aby dosáhl kýžené změny, ačkoliv by rád kvalitu svého života zvýšil.
V rámci individuální terapie je možné řešit i vztahové problémy, například v situacích, kdy partner klienta nesouhlasí anebo si nepřeje svoji účast na společné manželské anebo partnerské psychoterapii.
Párová terapie
V situaci, kdy je důvodem obtíží nepohoda v partnerském životě, může psychoterapeuta navštívit klient spolu se svým partnerem. Nezávisí přitom na tom, jestli jsou partneři svobodní anebo manželé, pokud mezi nimi stojí prostor, který je rozděluje, je vhodné, aby o něm společně mluvili při párové konzultaci.
Společné řešení problémů v párové psychoterapii za účasti psychoterapeuta může pomoci zejména v situacích, kdy alespoň jeden z partnerů cítí, že je ve vzájemném vztahu omezen anebo má pocit, že se představa o směřování společného života ubírá odlišným směrem, než si představoval. Párová psychoterapie může pomoci v situaci, kdy je pocit trápení intenzivní a ani předchozí hovory s partnerem k řešení problémů nepomohly, případně přispěly k jeho gradaci formou partnerské hádky.
Protože se na párové terapii nachází dva klienti, bývá zpravidla doba jejího trvání 90 anebo 100 minut. Důležitá je v této oblasti zejména vstupní konzultace, kdy partneři pomáhají psychoterapeutovi poznat, co je trápí. Vysvětlení problémů třetí osobě často vede k tomu, že je odhalena zástupná nepohoda, která má kořeny jindy. Společně s psychoterapeutem tak mohou partneři pojmenovat a odhalit skutečnou příčinu nepohody a tím si vyjasnit prostor pro hledání cest ke změně. Párové terapie jsou zpravidla realizovány pouze v osobní formě setkání, neboť on-line forma komunikace může představovat při nalézání i řešení problému podstatnou překážku.
