Jak poznat nízkou sebedůvěru?

Publikoval(a) Mgr. Jaroslav Král dne

Jak poznat nízkou sebedůvěru?

Sebeúcta představuje vnitřní měřítko, podle kterého jednotlivec důvěřuje svým vlastním hodnotám a určuje svoji cenu. Spíše než o něco, co je anebo není se jedná o spojité spektrum, kdy na jedné straně existuje velmi nízká sebedůvěra a na druhé straně vysoká a občas až přehnaná sebedůvěra, člověk si můžeme také věřit v určitých oblastech života a mít problémy se sebedůvěrou v jiných.

Lidé s vysokou sebedůvěrou se obvykle cítí dobře, jsou hrdí na své úspěchy. Lidé s nízkou sebedůvěrou naopak zažívají pocity viny, stydí se a pochybují o osobě, přičemž tráví mnoho času vlastní sebekritikou. Nízká sebedůvěra může být považována za symptom některých úzkostných a depresivních onemocnění. Ačkoliv samostatný nedostatek sebeúcty a sebedůvěry není považován za psychické onemocnění (a ani ve výjimečných situacích proto není hrazen z veřejného zdravotního pojištění), může se jednat pro dobrý důvod pro návštěvu psychoterapeuta.

Jak poznat nízkou sebedůvěru?

Sebedůvěra má zdroj v přesvědčení o vlastní osobě. To znamená, že lidé s nízkou sebedůvěrou mají často nízké přesvědčení o sobě a považují se za méněcenné při srovnání s ostatními. Podle psychologických výzkumů se nízká sebedůvěra projevuje ve třech podobách: syndrom impostera, rebelie a bezmocnost.

Syndrom impostera

U syndromu impostera jedinec využívá dosažené mety k získání falešného sebevědomí a k zamaskování nejistoty. Ačkoliv se pohybuje v prostředí, kde splňuje veškeré formální požadavky na svou osobu, má obavu, že selže a odhalí svoje pravé „špatné já“. Takoví lidé často tíhnou k perfekcionismu anebo prokrastinaci ve snaze se vyrovnat se související úzkostí.

Rebelie

Při rebelii člověk předstírá, že ho nezajímají ostatní lidé. Pocity vlastní méněcennosti se projevují ve formě hněvu a obviňování jiných. Rebelie může také mít podobu vzdorování autoritám a porušování zákonů.

Bezmocnost

Při bezmoci člověk věří, že nemůže nic udělat. Používá sebelítosti a podceňování se k vyhnutí se reálnému světu. Často spoléhá na pomoc ostatních.