Jak vám může lhát vlastní úzkost?
Jak vám může lhát vlastní úzkost?
Měli jste někdy pocit, že jste nějakou situaci možná přecenili o něco více, než jste si dříve mysleli? Nebo že jste strávili příliš mnoho času přemýšlením o něčem, co vám za to nestálo? Nebo že si stále myslíte, že se stane něco špatného, a příliš o tom přemýšlíte? Možná jste se potýkali a stále potýkáte s úzkostnými poruchami. Honí se vám hlavou myšlenky, které nechtějí přestat nebo se dostat z hlavy. Úzkost a její lži vás činí ještě úzkostnějšími. Může způsobit, že i ten nejracionálnější a nejklidnější člověk ztratí kontakt s realitou. Má kořeny ve strachu a posiluje svou moc nad vámi tím, že vás krmí lžemi a vyvolává ve vás strach a pochybnosti a vy pak přemýšlíte a cítíte se úzkostně, jako byste běželi v kolečku pro křečka a nikam se nedostali. Podívejte se, zda poznáte některou z těchto běžných lží, které úzkost vypráví.
Nejste dost dobří nebo se na nic nehodíte
Když udělají něco špatně, budou se lidé s úzkostí považovat za vadné, a ne jen za chybující, jak je to normální. Mají pocit, že nic nedokážou udělat správně a že nebudou nic znamenat kvůli tomu, jak právě dělají věci špatně. Tato lež ztěžuje začít nebo ukončit něco, co potřebujete nebo chcete udělat, a udržuje vás v přesvědčení, že nemáte žádný vrchol, kterého byste mohli dosáhnout, ani cíle, kterých byste si zasloužili dosáhnout. To, že vám vaše mysl stále dokola lže, neznamená, že je to pravda.
Jste v nebezpečí.
Amygdala umístěná v mozku má v těle na starosti reakci boj-útěk, která nám má zajistit přežití. Když jste však úzkostný člověk, je vaše amygdala nadměrně aktivní a máte problém rozpoznat skutečné nebezpečí. Věci přeháníte. Úzkost vám říká, že jste neustále v nebezpečí, že nemáte žádné bezpečné místo a že hrozby jsou všude. Říká vám, že každý záchvat paniky a úzkosti a každá bolest, kterou zažijete, je způsob, jakým v danou chvíli zemřete, nebo začátek utrpení. Možná dokonce provádíte opakované úkony, které vám dávají pocit bezpečí, jako například třikrát zkontrolovat, zda je auto zamčené… jen abyste o několik hodin později zapochybovali, zda jste alarm v autě skutečně nastavili.
Jste slabí
Úzkost žije tím, že útočí na vaši sebeúctu tím, že vás nutí pochybovat o sobě a o všem kolem vás. Říká vám, že nejste hodni lásky, jste slabí, neatraktivní, netalentovaní a ubozí. Říká vám, že jste malí a bezvýznamní; nedokážete nic změnit, ani kdybyste se snažili, protože toho nejste schopni. Úzkost má kořeny ve strachu a málo věří ve vaše schopnosti a možnosti. I když uspějete, stále o vás pochybuje.
Nikdy se nezlepšíte
Úzkost s sebou rozhodně nese neklid, který si přejete, aby prostě skončil. Máte pocit, že takto úzkostní a nemocní budete navždy. „Z tohohle se už nedá dostat,“ říká vám vaše úzkost. To trápení je navždy a to je dlouhá doba. Máte pocit, že se v životě nemůžete posunout dál, a přistihnete se, že zpochybňujete všechno kolem sebe i celý svůj život a můžete se cítit beznadějně a uvězněni v nekonečné smyčce pochybností a obav.
Nezasloužíte si hezké věci
Oslava dobrých věcí ve vašem životě, když trpíte úzkostí, je krátkodobá a někdy neexistuje. Ozývá se hlas, který se vám vysmívá a říká, že si všechny ty hezké věci nezasloužíte. Nezasloužíte si svou skvělou rodinu, přátele, kolegy a partnera. Tu dovolenou, kterou jste si zamluvili? Tu si opravdu nezasloužíte. Luxusní životní styl? Proč se o to snažit, není to pro vás. To zvýšení platu v práci? To byla náhoda. Kupujete si nové sportovní a hobby vybavení? Berete to jiným lidem, kteří si to zaslouží. Rádo vám různými způsoby říká, že nejste hodni dobrých věcí.
Jsou důvody k obavám
Při úzkostných poruchách se starosti a přemýšlení mohou stát tak normálními, že když zjistíte, že jste uvolnění a nepřemýšlíte, může to ve vás vzbudit větší podezření, než by tomu bylo. I když víte, že nekonečné extrémní obavy logicky ničemu nepomáhají, nemůžete s tím přestat. Dělání si starostí je pokusem kontrolovat věci, které jsou mimo vaši kontrolu. Dává vám to pocit bezpečí, ale vy víte, že nemůžete mít pod kontrolou všechno. Je to jako ten mem, kdy úzkost říká, že co když se stane něco špatného, a vy říkáte, že se to nestane, a pak úzkost říká, ale co když se to stane. Tahle věta je obvykle finišerem veškerého klidného a racionálního uvažování. Úzkostní lidé obvykle bojují se zdravým pocitem kontroly.
Minulost nikdy nekončí
Další nepříjemnou lží, kterou vám úzkost říká, je, že jste uvízli v minulosti a že ta pokračuje i dnes. Každá chyba, kterou jste udělali, a každá nešťastná věc, která se vám stala, je s vámi navždy. Vrací vás zpět do smyčky duševního utrpení a říká vám, že vaše bolest, utrpení a přehmaty neskončily a nikdy neskončí, protože tak to prostě je.
Nemůžete se ozvat, protože bys někoho obtěžoval
Pokud jste vyrůstali v úzkostlivém věku, když učitel známkoval třídní knihu, nebyli jste z toho nadšení a několik minut jste se připravovali na to, že řeknete „přítomní“, a pak jste se odsuzovali za to, jak jste to řekli. Můžete se cítit nepříjemně při mluvení. Neradi žádáte o věci, které chcete nebo potřebujete, bez ohledu na to, jak jsou malé. Bojíte se, že budete odsouzeni, odmítnuti a že vás lidé budou vnímat jinak, pokud promluvíte a požádáte. Máte pocit, že jste pro své přátele, rodinu a spolupracovníky přítěží.
Závěr
Úzkost je starý velký lhář, který vás nutí věřit, že všechny lži jsou skutečné, a je těžké to rozpoznat, protože hraje na strach z neznámého. Hraje si s vámi a ovlivňuje váš pohled na realitu. Proto je pro odstranění úzkosti důležitý první krok, kterým je identifikace tvrzení jako lží, a druhý krok, kterým je jejich zpochybnění. S časem, praxí a odbornou psychoterapeuta se můžete vrátit na místo řidiče své mysli a emocí a rozeznat skutečné nebezpečí od iluzí, kter se vám občas snaží vnutit váš vlastní mozek.
