Jaké jsou základní podmínky v PCA psychoterapii?

Carl Rogers se svým přístupem, který nazýváme jako přístup zaměřený na člověka (person centered approach, zkráceně PCA) přinesl do psychoterapii značnou inovaci. Oproti předchozím psychoterapeutickým směrům, které vycházely z díla Sigmunda Freuda, odráželi se zejména v zájmu o nevědomí člověka a stavěli psychoterapeuta do role experta dochází k povýšení klienta do role rovnocenného partnera, který má zásadní vliv na svůj život. Psychoterapeut přestal být autoritou a začal být podpůrcem v klientových rozhodnutích a tím kdo mu dokáže naslouchat. Od toho se odvíjí i tři základní podmínky, které Carl Rogers pro dobrou psychoterapii vymezil.

Jsou jimi empatie, bezpodmínečné pozitivní přijetí a kongruence.

Empatie představuje vcítění se do klienta, psychoterapeut poznává klientovy pocity (včetně těch potlačovaných) a vnitřní svět klienta, který se stává referenčním rámcem, ve kterém je psychoterapie vedena. Bezpodmínečné pozitivní přijetí a kongruence souvisí pak se samotnou činností psychoterapeuta, když bezpodmínečně přijímající psychoterapeut nesoudí ani nehodnotí klientovy kroky a klienta pozitivně přijímá takového jaký je a zároveň při kongruenci působí autenticky a neskrývá se za maskou experta (neznamená to však, že jím není) ani jinou rolí, která by mezi něj a klienta stavěla barikády.