Věděli jste, že průměrným lidským mozkem denně probleskne více než 6 200 myšlenek? Tento neuvěřitelný výkon by nás měl teoreticky činit nesmírně efektivními. Praxe je ovšem často úplně jiná. Mnohé z těchto myšlenek nám totiž vůbec neslouží. Naopak, pokud sklouzneme k takzvanému nadměrnému přemýšlení, vystavujeme se obrovskému riziku. Z nevinné starosti se totiž může velmi rychle stát spouštěč závažných psychických potíží, jako je právě deprese. Kde leží hranice mezi zdravým řešením problémů a nebezpečnou pastí naší vlastní mysli?
Neustálé přemítání (ruminace) a rozebírání minulých či budoucích problémů vyčerpává mozek a udržuje tělo v chronickém stresu. Tento bludný kruh negativních myšlenek často prohlubuje úzkosti a otevírá cestu k depresi. Účinnou pomocí jsou techniky všímavosti (mindfulness), kognitivní restrukturalizace a zaměření na konkrétní činy v přítomnosti.
Hledáte řešení, nebo se jen trápíte?
Je zcela přirozené přemýšlet o situacích, které se nás osobně dotýkají. Problém však nastává v okamžiku, kdy pozornost přestaneme zaměřovat na hledání skutečného východiska. Zjednodušeně řečeno, pokud se ve své hlavě opakovaně zabýváte pouze špatnými výsledky, křivdami z minulosti nebo obavami z toho, co nemáte pod kontrolou, jedná se o nezdravé přežvykování – odborně nazývané ruminace.
Odborníci z oblasti upozorňují na jeden zásadní . Lidé s depresemi často tvrdí, že o svých problémech usilovně přemýšlejí, aby jim lépe porozuměli. Ve skutečnosti však nedělají žádné pokroky. Pouze se neustále dokola utápějí ve stejných negativních emocích bez jakéhokoli hmatatelného cíle. Až tedy budete příště v noci zírat do stropu, zeptejte se sami sebe: Je to produktivní hledání cesty, nebo jen starost pro starost?
Pitva vlastní nálady a osobních nedostatků
Dalším varovným signálem je chorobné zaměření na vlastní špatnou náladu a nedostatky. Když se cítíte „pod psa“, zdravým přístupem je vyrazit mezi lidi, najít si rozptýlení nebo zkrátka pochopit příčinu a jít dál. Nezdravé je začít svou náladu okamžitě pitvat. Otázky typu „Proč se zase cítím takhle?“ nebo „Co si teď pomyslí ostatní?“ vás z tohoto emočního stavu nedostanou. Naopak vás v něm uvězní.
S tím úzce souvisí i nadměrná sebekritika. Sebepoznání je sice nesmírně cenná dovednost, pokud nám pomáhá růst. Jakmile se ale začneme soustředit výhradně na cíle, které se nám nepodařilo splnit, a na chyby, jichž jsme se dopustili, úzkost na sebe nenechá dlouho čekat. Neustálé omílání vlastních nedokonalostí vyvolává silnou touhu po úniku, která v krajním případě může vést až k myšlenkám na rezignaci nad vlastním životem.
Odpusťte si své vlastní myšlenky
Pokud chceme z tohoto bludného kruhu vystoupit, klíčové je především přestat trestat sami sebe. Z psychologického hlediska je totiž tím nejhorším stadiem chvíle, kdy začneme přemýšlet o tom, že příliš přemýšlíme. Pokaždé, když se přistihneme u negativní myšlenky, začneme se soudit. K původnímu problému se tak přidává další vrstva výčitek, která depresi pouze prohlubuje.
Cesta ven začíná laskavostí k sobě samému. Až si příště uvědomíte, že se vaše mysl opět točí v kruhu, zkuste tento stav jednoduše přijmout bez přísných soudů. Přesměrujte svou pozornost na to, co můžete reálně změnit, a zaměřte se na své silné stránky. Dokonalí totiž být nemusíte – úplně postačí, když k sobě začnete být o něco vlídnější.
📚 Zdroje
Wikipedia. Rumination (psychology). Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Rumination_(psychology)
Wikipedia. Psychology. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Psychology
Cítíte, že je čas na změnu?
Ať už se potýkáte s tématy z tohoto článku, nebo hledáte bezpečný a nehodnotící prostor pro zklidnění, jsem tu pro vás. Udělejte první krok a zarezervujte si svůj termín.
Objednat se na psychoterapiiOsobní sezení v centru Prahy (Revoluční 8) nebo online.