Schizoidní vs. schizotypní porucha osobnosti
Co je schizoidní porucha osobnosti?
Schizoidní porucha osobnosti je porucha osobnosti skupiny A, která se vyznačuje nedostatkem touhy po sociální interakci. Lidé s touto poruchou mají tendenci volit neustále sólové aktivity a obtížně si vytvářejí vazby k lidem mimo blízkou rodinu. Lidé s tímto stavem mohou také zažívat:
Nedostatek potěšení z činností s lidmi nebo bez nich
Lhostejnost vůči ostatním lidem, kvůli které často působí chladně. Mají tendenci málo reagovat například na pochvalu
Omezené vyjadřování emocí
I když se introvertní lidé mohou vztahovat k schizoidní poruše, je důležité vědět, že tato porucha je chronická a má velký vliv na to, jak vnímají svět.
Co je schizotypní porucha osobnosti?
Schizotypní porucha osobnostimá podobnost se schizoidní poruchou osobnosti, nicméně je více zaměřena na zvláštní přesvědčení a excentrické chování. Lidé s touto poruchou mohou dospět k neobvyklým závěrům ohledně určitých událostí ve svém životě a věří, že mají určitý význam. Tato porucha se podobá schizofrenii, je však považována za méně závažnou. U lidí s schizotypní poruchou osobnosti se mohou vyskytovat:
Psychotické epizody, obvykle však méně intenzivní, než jaké se vyskytují u schizofrenie
Zvláštní návyky v mluvě
Paranoidní myšlenky
Zvláštní přesvědčení, obvykle duchovního nebo pověrčivého charakteru
V čem jsou si poruchy podobné?
Lidé se schizoidní poruchou osobnosti i schizotypní poruchou osobnosti mají tendenci se izolovat od ostatních. Mohou mít potíže s navazováním vztahů a obtíže s vyjadřováním emocí. Z tohoto důvodu mají lidé s oběma poruchami tendenci mít málo přátel. Protože lidé s oběma poruchami mají potíže s vyjadřováním emocí, mohou působit ploše, chladně, bez emocí a podivínsky. Obě poruchy osobnosti patří do klastru A, což znamená, že jejich příznaky souvisejí s abnormálním myšlením a chováním a že jsou obě diagnostikovány na základě problémů v těchto oblastech.
V čem se liší?
I když mají schizoidní porucha osobnosti a schizotypní porucha osobnosti své podobnosti, je mezi nimi mnoho rozdílů. Obecně platí, že lidé s schizotypní poruchou osobnosti mají paranoidní a psychotické příznaky, což není spojeno s lidmi se schizoidní poruchou osobnosti. Schizotypní poruchu osobnosti také provází zvláštní přesvědčení, magické myšlení a zvláštní způsoby řeči (vypadání slov, které se u schizoidní poruchy tolik neprojevují). Ačkoli se obě skupiny potýkají s izolací, lidé s schizotypní poruchou osobnosti mohou toužit po vztazích, ale mají problém s důvěrou k ostatním a mají zvláštní chování, které lidi od sebe odstrkuje, zatímco lidé se schizoidní poruchou osobnosti po vztazích spíše vůbec netouží. V obou případech jsou obě poruchy pro lidi, kteří je zažívají, velmi stresující, takže získání pomoci např. ve formě psychoterapie může zlepšit kvalitu života.
