Syndrom impostera, umíte uznat svůj úspěch?

Publikoval Mgr. Jaroslav Král v

Syndrom impostera, umíte uznat svůj úspěch?

Tzv. imposter syndromem trpí řada lidí. Mnoho z nich si toho přitom není zcela vědomo. Co je pro tento syndrom charakteristické a může se týkat i vás?

Co je imposter syndrom

Pojmenování se tento syndrom dočkal až v roce 1978. Poprvé jej pod tímto názvem prezentovaly psycholožky Pauline Clance a Susanne Imes. Lidé jím však trpěli mnohem dříve.

Jako imposter syndrom označujeme stav, kdy má postižený pocit, že jeho úspěch je pouze dílem náhody, případně extrémní snahy, nikoli zásluhou talentu a schopností. Značně o sobě proto pochybuje a trpí obavou, že není dost dobrý.

Vlastní úspěch pro tyto jedince není žádným způsobem naplňující. Zároveň není dotyčný schopen přijmout pochvalu a je ohrožen prokrastinací. Doprovázet mohou imposter syndrom též úzkostné stavy, chronická únava, stres nebo dokonce deprese.

Česky se tento stav též nazývá syndrom podvodníka. A to proto, že osoba, která tímto syndromem trpí, se místo radosti nad aktuálním zdárným výsledkem, v hloubi duše jednoduše cítí jako podvodník.

Navíc mnoho takto postižených lidí trpí i strachem z toho, že se záhy přijde na to, jaká je pravda, tedy že si své štěstí skutečně absolutně nezasluhují. Trpí i strachem z budoucnosti, mají totiž pocit, že podobně kvalitní výkon už nikdy nezopakují. Proto se jim mnohdy podaří promarnit i řadu významných příležitostí, například v podnikání.

Kdo trpí imposter syndromem a proč

Nejedná se však o onemocnění nebo „pouhý“ nedostatek sebevědomí. Neměli bychom za tímto stavem hledat ani žádnou patologii. Imposter syndrom bychom mohli označit prostě jako zkreslené vnímání reality.

Psychologové už vypozorovali, že nejčastěji tímto syndromem trpí osoby velmi ambiciózní a také kreativní. Častěji jsou jím postiženy ženy, ale ani muži nejsou vůči tomuto nepříjemnému stavu zcela „imunní“. Paradoxně platí, že více jsou tímto syndromem ohroženy osoby úspěšnější.

V celkovém souhrnu postihuje cca 20 % populace. Podle některých zdrojů však ohrožuje imposter syndrom až tři čtvrtiny populace. Uvádí se také, že alespoň občas se s podobnými nepříjemnými stavy potká prakticky každý.

Oficiální diagnostická kategorie však neexistuje a je proto velmi obtížné tento syndrom rozpoznat. Imposter syndrom však zažívá široká škála lidí. Uvědomit si vlastní hodnotu a překlenout pocity nejistoty a úzkosti však může být velmi náročné. Proto je vhodné v případě potřeby využít služeb psychologa nebo psychoterapeuta.

Sdílení negativních pocitů je účinným způsobem, jak si ulevit. Pokud se však stydíte mluvit o svých těžkostech s přáteli, může být řešením právě odborník, který vás vyslechne a zachová v rámci celého sezení maximální diskrétnost.