Virginia Satirová (1916-1988)

Profesní život

Virginia Satirová se narodila 26. června 1916 v Neillsville ve Wisconsinu. Jako bystré dítě s výbušným smyslem pro zvědavost se ve třech letech naučila číst a vzpomínala, že se jako velmi mladá chtěla stát detektivem. Tento raný zájem o odhalování pravdy se stal její celoživotní vášní díky psychoterapeutické praxi.

Satirová navštěvovala Milwaukee State Teachers College, nyní University of Wisconsin, kde v roce 1936 získala bakalářský titul v oboru pedagogika. Šest let pracovala jako učitelka a od roku 1937 pokračovala ve studiu jako postgraduální studentka letními kurzy na Northwestern University v Chicagu. Nakonec se vrátila ke studiu na plný úvazek na School of Social Services Administration na Chicagské univerzitě.

Po dokončení diplomové práce a získání magisterského titulu v roce 1948 Satirová okamžitě zahájila soukromou praxi a během několika let jí bylo nabídnuto místo v Illinoiském psychiatrickém institutu. Během svého působení zde spolupracovala s ostatními terapeuty, aby je naučila, jak je důležité věnovat se během léčby celé rodině, nejen jednotlivým klientům. Uvědomovala si, že problémy jednotlivce přesahují do rodiny a často z ní pramení.

V roce 1959, po přestěhování do Kalifornie, se Satirová podílela na založení Ústavu pro výzkum duševních poruch. Prostřednictvím této organizace Satirová a její pracovníci vytvořili první sérii školení určenou speciálně k výuce technik rodinné terapie. Stala se ředitelkou školení a využila svých dlouholetých zkušeností ke koordinaci a poskytování programu klinickým lékařům po celé zemi. Vedla také výcvikový program v Esalen Institute v Big Sur v Kalifornii.

Satirová se velkou část své kariéry věnovala pomoci lidem najít potřebné zdroje duševního zdraví pro jejich potřeby. V roce 1970 Satirová založila Mezinárodní síť zdrojů lidského vzdělávání a v roce 1977 vytvořila síť Avanta. Cílem obou bylo poskytovat zdroje a podporu pracovníkům v oblasti duševního zdraví a psychologie. Během své kariéry Satirová poskytla stovky seminářů a školení o svých metodách rodinné terapie a pracovala jako sociální pracovnice a psychoterapeutka.

Přínos pro psychologii

Satirová přistupovala k terapii z nové perspektivy. Věřila, že aktuální problém klienta je jen zřídkakdy tím skutečným a že povrchní problémy často slouží k zakrytí hlubších problémů. Tvrdila, že duševní problémy jsou často výsledkem negativních rodinných zkušeností a rolí, a kladla velký důraz na léčbu celé rodiny namísto patologizace jednotlivce. Satirova transformační systemická terapie, známá také jako Satirův model růstu, klade důraz na zapojení vnitřního já a analýzu situace a rozhodnutí člověka.

Její kniha Conjoint Family Therapy z roku 1964 zdůrazňovala význam individuální sebehodnoty a vycházela z kurzů, které vedla v Mental Research Institute. Po vydání knihy získala Satirová díky svým teoriím uznání a její popularita vzrostla. Byla žádaná po celém světě a za své úspěchy získala uznání od Americké asociace pro manželskou a rodinnou terapii a Akademie certifikovaných sociálních pracovníků.

Ve své praxi se Satirová snažila pomoci lidem přijmout život takový, jaký je, a dosáhnout duševního klidu. Povzbuzovala klienty k meditaci, používání dechové práce a vizualizaci pozitivních výsledků. Doporučovala také používat afirmace ke zvýšení sebeúcty.

Satirové vliv zasáhl do mnoha různých odvětví moderní psychoterapie, včetně rodinných konstelací.