Většina z nás o sobě ráda přemýšlí jako o dobrých lidech se silným morálním kompasem. Věříme, že bychom úmyslně nikdy neublížili druhému člověku. Co se ale stane, když nám někdo v pozici autority nařídí udělat naprostý opak? Odpověď, kterou v 60. letech minulého století přinesl psycholog Stanley Milgram, dodnes vyvolává mrazení v zádech.
Milgramův experiment poslušnosti odhalil alarmující tendenci lidí podřizovat se autoritě i za cenu působení utrpení druhým. Rozptýlení osobní zodpovědnosti a slepá důvěra v autority jsou hlavními mechanismy, které vedou k překročení morálních zásad. Ochranným faktorem je rozvíjení etického povědomí, autonomie a schopnosti včas vyjádřit nesouhlas.
Nejkontroverznější experiment v dějinách
Stanley Milgram, sociální psycholog z Yaleovy univerzity, se rozhodl prozkoumat děsivou otázku: Jak daleko dokáže běžný člověk zajít, když mu autorita přikáže porušit vlastní etické zásady? Aby to zjistil, navrhl studii, která vyvolala obrovskou vlnu diskusí a navždy změnila náš pohled na lidskou povahu.
Dobrovolníci žili v domnění, že se účastní nevinného testování vlivu trestu na paměť. Jejich úkolem bylo dávat elektrické šoky cizímu člověku ve vedlejší místnosti pokaždé, když odpoví špatně. Netušili ovšem zásadní věc: onen cizinec byl ve skutečnosti najatý herec a žádné skutečné šoky nedostával.
Když svědomí ustoupí bílému plášti
Celá situace byla dokonale zinscenovaná, ale pro účastníky působila naprosto reálně. Nad procesem bděl vědec v bílém laboratorním plášti – jasný symbol nezpochybnitelné autority. Jak falešný student dělal chyby, intenzita nařízených šoků se postupně zvyšovala.
Herec za stěnou naříkal, křičel bolestí a zoufale prosil, aby experiment skončil. Dobrovolníci váhali, potili se, prožívali obrovskou úzkost a chtěli přestat. Jakmile jim ale autorita chladně nařídila, že musí pokračovat, většina z nich poslechla. Pokračovali v mačkání tlačítek, o kterých si mysleli, že do těla nevinného člověka pouští potenciálně smrtelné napětí.
Kde se v nás bere temná stránka?
Výsledky odhalily hrozivou pravdu o síle psychologického nátlaku. Tento fenomén byl posléze použit k vysvětlení nevýslovných zvěrstev, jakých se lidé dopouštěli během holocaustu. Milgram formuloval teorii, že tyto hrůzy nepáchala jen zvrácená monstra, ale docela obyčejní lidé, kteří byli absolutně poslušní vůči svým nadřízeným. Jednoduše jen plnili rozkazy.
Tento objev nám dodnes slouží jako nesmírně důležité varování. Ukazuje, že morálka není samozřejmostí. Musíme si zachovat zdravé kritické myšlení a najít v sobě odvahu říct ne, pokud po nás někdo vyžaduje činy proti našemu svědomí. Schopnost vzepřít se nespravedlivé autoritě je totiž tím, co z nás dělá skutečné lidské bytosti.
Stanfordský vězeňský experiment aneb proč se z dobrých lidí stávají tyrani a jak odolat tlaku okolí
📚 Zdroje
Wikipedia. Milgram experiment. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Milgram_experiment
Wikipedia. Psychology. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Psychology
Cítíte, že je čas na změnu?
Ať už se potýkáte s tématy z tohoto článku, nebo hledáte bezpečný a nehodnotící prostor pro zklidnění, jsem tu pro vás. Udělejte první krok a zarezervujte si svůj termín.
Objednat se na psychoterapiiOsobní sezení v centru Prahy (Revoluční 8) nebo online.