Máme často pocit, že slavní vědci a průkopníci byli jen jacísi nedotknutelní géniové, kterým se v životě všechno dařilo. Skutečnost je ale jiná. Dokonalým příkladem je filozof a psycholog 19. století William James. Tento muž, po právu považovaný za zakladatele americké , se totiž na vrchol musel probojovat přes obrovskou vnitřní temnotu. Jak nám jeho osobní zkušenost může i dnes pomoci lépe pochopit naše vlastní emoce?
William James překonal vlastní hlubokou duševní krizi tím, že uvěřil ve svobodu vůle a sílu vědomého rozhodnutí. Formuloval teorii emocí propojující tělesné prožitky s psychickým stavem a položil základy amerického pragmatismu i funkcionální psychologie. Jeho příběh dokazuje, že i z těžkého utrpení lze vytěžit hluboké porozumění lidské duši a její schopnosti uzdravení.
Génius, který musel překonat sám sebe
William James se narodil v roce 1842 do vysoce intelektuálně nadané rodiny. Ačkoli ho od útlého věku lákalo umění a snil o kariéře malíře, nakonec musel tento sen opustit a navzdory přání svého srdce se začal věnovat vědě. Od chemie posléze přešel ke studiu medicíny na věhlasné Harvardově univerzitě.
Jeho studijní léta ale ani zdaleka nebyla procházkou růžovým sadem. Během nich ho opakovaně trápily záchvaty mimořádně těžké deprese. Právě tyto hluboké psychické propady ho však paradoxně přivedly k tomu, co nakonec změnilo světový pohled na lidskou duši. Začal se naplno věnovat psychologii a filozofii. Uvědomil si totiž, že pokud chce své stavy zvládnout a posunout se dál, musí v první řadě pochopit fungování vlastní mysli.
Nejprve reaguje tělo, až potom hlava
Znáte ten pocit, když se nečekaně leknete? Srdce se vám rozbuší jako o závod, zrychlí se dech, stoupne vám krevní tlak a teprve potom si naplno uvědomíte, že máte strach. Přesně tento mechanismus popsal James ve své slavné teorii emocí, kterou vypracoval s kolegou Carlem Langem.
Tvrdil, že emoce jsou primárně fyziologickou reakcí našeho těla. Když zažijeme něco ohrožujícího, naše tělo automaticky spustí prastarou reakci boj nebo útěk. Teprve na základě těchto fyzických změn začne člověk pociťovat emoci, jako je úzkost nebo hrůza. Tato průlomová myšlenka nám dodnes pomáhá chápat, jak úzce je naše duševní pohoda propojena s fyzickou schránkou. Zjednodušeně řečeno: nepláčeme nutně proto, že jsme smutní, ale uvědomíme si svůj smutek, protože pláčeme.
Rozhodněte se věřit a změníte svůj život
Zřejmě největším Jamesovým odkazem pro náš každodenní život je jeho úchvatný postoj ke svobodné vůli. Když se on sám potácel na hraně absolutního zoufalství, pomohlo mu jedno životní rozhodnutí: zkrátka si vybral, že bude věřit ve svobodnou vůli. V rámci svého pragmatismu tvrdil, že hodnota jakékoliv myšlenky závisí spíše na tom, nakolik je pro nás v praktickém světě užitečná, než na tom, jestli je absolutně pravdivá.
Pokud nám určité přesvědčení pomáhá lépe žít, měli bychom si ho držet. James hlásal, že existenci něčeho můžeme uvést v život už jen tím, že v to začneme horlivě věřit. Jeho příběh nám dnes dává obrovskou naději. Ukazuje, že ačkoliv nás někdy srazí na kolena temné myšlenky a tíživé okolnosti, stále máme ve svých rukou nesmírnou moc – možnost vědomě se rozhodnout, s jakým postojem k nim přistoupíme.
📚 Zdroje
APA. Understanding psychotherapy. Dostupné z: https://www.apa.org/topics/psychotherapy/understanding
Wikipedia. Psychotherapy. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Psychotherapy
Wikipedia. William James. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/William_James
Cítíte, že je čas na změnu?
Ať už se potýkáte s tématy z tohoto článku, nebo hledáte bezpečný a nehodnotící prostor pro zklidnění, jsem tu pro vás. Udělejte první krok a zarezervujte si svůj termín.
Objednat se na psychoterapiiOsobní sezení v centru Prahy (Revoluční 8) nebo online.