Jak si nenechat ubližovat?
Jak si nenechat ubližovat?
Máte někdy pocit, že lidé využívají vaší laskavosti? Jako byste tu byli vždycky, když vás potřebují, ale najednou mají všichni plné ruce práce, když jste v nouzi vy? Nebo se vám ozvou jen tehdy, když vás požádají o nějakou laskavost?
Musí být těžké se s tím vyrovnat. Chcete zůstat dobrým a laskavým člověkem, ale na druhou stranu máte pocit, že se vám nikdy nedostane vděčnosti, kterou si zasloužíte.
Bohužel změnit druhé je nejen obtížný, ale také nemožný úkol. Co můžete udělat místo toho, je změnit své myšlenkové vzorce a chování. Můžete v sobě najít sílu, která vám umožní získat respekt, o který usilujete, stát si za svým a vyslat zprávu, že i když tu chcete být pro lidi, nenecháte se nikým využívat. Zde je několik tipů.
Rozpoznejte varovná znamení
Někdy můžete mít pocit, že vás někdo využívá, ale nejste si tím stoprocentně jisti. A nechcete dotyčnou osobu obvinit a případně se ztrapnit. Možná si říkáte „no, možná to jen přeháním“.
I když není vyloučeno, že přeháníte, některé vzorce chování, které lidé vykazují, když někoho využívají, jsou nad slunce jasné. Například nikdy neřeknou „děkuji“ tak, jak to myslí. Pouhé „děkuji“ a jít dál může splňovat základní požadavky zdvořilosti, ale zdaleka to není projev skutečné vděčnosti. Nemluvě o tom, že někteří z těchto lidí se možná ani neobtěžují tato slova vyslovit.
Ozvou se jen tehdy, když jsou všichni ostatní zaneprázdněni. Když jsou ti nejlepší na jejich seznamu nedostupní, možná se rozhodnou, že nejste tak špatní, abyste zabili čas.
Manipulují s vámi tak, abyste nedokázali říct „ne“. Prostě jim taaaaak musíte pomoct, protože když to neuděláte, nebudou se mít na koho obrátit a sami to prostě nedokážou, protože je to strašně těžké a vy to prostě umíte! Zní vám to povědomě?
Nikdy vám nenabídnou pomoc. A když se zeptáte, tak by vám opravdu rádi pomohli, ale prostě mají zrovna teď něco důležitého na práci.
Nikdy za věci neplatí. Kdykoli jdete ven, automaticky to berou jako pozvání.
Rozpoznání těchto varovných signálů vám možná pomůže poznat, kdy vás někdo využívá, a když víte, o co jde, je snazší tomu učinit přítrž.
Neomlouvejte jejich chování
Možná je osoba, u které máte pocit, že vás využívá, někým blízkým, například členem rodiny nebo přítelem. Přirozeně o nich nechcete smýšlet špatně a přiznat si, že vás možná využívají, může být obtížné. Možná máte pocit, že je svým způsobem zrazujete, nebo že by jejich city ranilo, kdyby věděli, co si vlastně myslíte. Nebo je pro vás prostě jednodušší popírat to, co tušíte, abyste si udrželi představu o nich jako o vřelých a starostlivých lidech, které máte to štěstí mít. Také se pravděpodobně bojíte, že byste je mohli ztratit, kdybyste něco řekli.
Proto jejich chování omlouváte. „Oni to tak opravdu nemysleli“, „jsou to vlastně dobří lidé, jen toho teď mají hodně“, „určitě si mě váží“. Tím jim děláte laskavost, protože jim jejich chování ještě více umožňujete. Uvidí, jak snadné je chovat se k vám ošklivě bez jakýchkoli následků. Nebudou cítit žádnou vinu, protože si budou myslet, že vám to tolik nevadí.
A na druhou stranu tím, že je omlouváte, si to sami ztěžujete. Uvíznete v tom pocitu, že něco není v pořádku, ale musíte chránit viníka místo sebe.
Bez ohledu na to, jak těžké to je, postavit se za sebe a přijmout, že možná nemají ty nejlepší úmysly, je to, co vás nakonec přiměje tento koloběh nadobro ukončit.
Nedejte na falešné omluvy a plané sliby.
Možná jste ale jednou připustili, že vás někdo pravděpodobně využívá, a snažili jste se ho za to pohnat k zodpovědnosti. Pokud ano, co se stalo potom? Byli zaskočeni? Popřeli to? Nebo se možná omluvili a slíbili, že už to nikdy neudělají? Doufejme, že to bylo to druhé. Ale mysleli to opravdu vážně, nebo prostě jen pokračovali v opakování stejných věcí, jako by k tomu rozhovoru nikdy nedošlo?
Manipulátoři bývají skvělí v omlouvání se a slibování, které nikdy nedodrží. Omlouvají se a slibují, že se polepší. Pak vás znovu využijí. Pak řeknou, že je jim to opravdu líto a tentokrát se opravdu polepší. A tak se to děje pořád dokola.
Proto se naučte rozpoznat falešné omluvy a plané sliby, aby k tomu vůbec nedošlo. Existuje několik způsobů jak poznat falešné omluvy. Vyjádření obsahující „ale“ nebo „kdyby“. „Omlouvám se, ale…“ znehodnocuje omluvu. „Omlouvám se, kdyby…“ může naznačovat, že dotyčná osoba ani nevěří, že vám skutečně ublížila.
Pasivní hlas. „Omlouvám se za tu chybu“ – neřeknou „chybu, kterou jsem udělal“, protože nechtějí převzít odpovědnost.
Blábolení. Když vedou celou řeč s vysvětlováním a ospravedlňováním, snaží se najít omluvu a vytvořit dojem, že se vlastně neprovinili.
Používání slova „ty“. Například: „Je mi líto, že se tak cítíš.“ Vždycky je to tak. Chtějí tím říct, že oni neudělali nic špatného a vy jste z toho prostě udělali velkou věc. Mohou používat manipulativní techniku označovanou jako gaslighting.
Stejně tak pokud po těchto „omluvách“ nikdy nenásledují činy, i když řekli, že se změní, máte co do činění s prázdným slibem. Je to, jako byste se stali věštcem, už víte, že věci, které říkají, se nikdy nestanou.
Tím, že těmto slovům nevěříte, se přibližujete k tomu, abyste jim nedovolili vás znovu využít.
Nastavte si hranice
Jakmile jste si všimli varovných signálů a falešných omluv a přestali omlouvat lidi, kteří vás využívají, je čas nastavit si hranice, abyste se v takové situaci už neocitli. Když jsou vaše hranice příliš volné, může pro vás být těžké říkat lidem „ne“, snažíte se druhým vyhovět a bojíte se jejich odmítnutí. A to je přesně to, čím se živí lidé, kteří druhé využívají – jako by cítili, že člověk nemá hranice.
Vytvoření zdravého osobního prostoru, který ostatní nemohou překročit, se tak stává důležitým, abyste si tyto lidi udrželi od těla. Jak si ale nastavit zdravé hranice, abyste se o sebe postarali?
Nejprve si definujte, co je vaše požadovaná hranice. Například když vás někdo využívá, možná děláte laskavosti pro druhé, když máte nedostatek volného času, a to vás nutí zanedbávat vlastní povinnosti. Takto definovaná hranice by tedy mohla znít: „Nebudu dělat laskavosti druhým, když budu mít pocit, že nemám dost času na všechnu svou práci.“ V takovém případě je třeba, abyste se snažili, abyste měli dostatek času na všechnu svou práci.
Následně sdělte své hranice druhé osobě. Když vás požádají, abyste pro ně něco udělali, řekněte: „Moc rád bych ti pomohl, ale teď na to nemám čas. Mám nějaké opravdu důležité věci, o které se musím postarat.“ V takovém případě je třeba se o ně postarat.
Také to příliš nevysvětlujte. Můžete říct, že máte práci, ale nemusíte se dělit o každý detail, aby viděli, kolik práce to ve skutečnosti je. Přehnaným vysvětlováním by to mohlo vyznít, že se vymlouváte nebo že se možná bojíte jejich reakce. Sdělením svých potřeb a omezení byste samozřejmě měli být zdvořilí, ale pevní a sebevědomí.
Nakonec jim sdělte, proč je pro vás vaše hranice důležitá a jaké důsledky může mít její překročení. Můžete například říci: „Je důležité, abych to udělal, abych dostal dobrou známku v kurzu“.
Aby to fungovalo, měli byste být také důslední a nedělat výjimky. Je snadné vrátit se ke starým návykům, proto zůstaňte vytrvalí!
Nejdříve si važte sami sebe a ostatní vás budou následovat
Jak byste popsali svou sebeúctu? Věříte, že si zasloužíte stejné zacházení jako kdokoli jiný, nebo někdy pochybujete o své hodnotě?
Často, když mají lidé tendenci vás hodně využívat, není vaše sebeúcta na nejvyšší úrovni. Abyste se však mohli úspěšně postavit za svá práva a získat respekt od ostatních, musíte se naučit vážit si nejprve sami sebe. Vím, že to může znít jako hloupá rada, která se táhne všemi články o svépomoci, ale je to proto, že je to pravda. Vy jste první a nejdůležitější osoba, na jejímž názoru záleží..
Nejlepší způsob, jak získat trochu sebeúcty, je samozřejmě psychoterapie. Možná na ni nemáte prostředky nebo si na ni nemůžete najít čas. V takovém případě můžete zkusit najít některé ze zdrojů na internetu. Existuje spousta zajímavých a užitečných videí, článků a pracovních listů, které by vám mohly pomoci získat sebedůvěru, pokud se jim budete věnovat.
